AI Act po 2. srpnu 2026: co už platí pro české firmy a co se odložilo

Akt o umělé inteligenci (nařízení EU 2024/1689, známý jako AI Act) je evropské nařízení, a v Česku proto platí přímo, ať už máme vlastní prováděcí zákon, nebo ne. Kdo AI vyvíjí nebo ji jen používá v práci, by měl znát hlavní termíny. Vycházíme z oficiálního harmonogramu Evropské komise, který už zahrnuje změny z Digital Omnibusu.

Upozornění: Článek je informační přehled, ne právní rada. U konkrétních případů se poraďte s právníkem.

Co je Digital Omnibus

Digital Omnibus on AI je nařízení (EU) 2026/1744, které AI Act upravuje. Podle rozboru advokátní kanceláře Bratby Law ho podepsali 8. července 2026, v Úředním věstníku EU vyšlo 24. července a platí od 27. července 2026. Hlavně odkládá povinnosti pro vysoce rizikové systémy. Pravidla transparentnosti, zákazy a povinnosti pro obecné modely AI se neodkládají.

Harmonogram: co platí kdy

Datum	Co platí
2. 2. 2025	Zakázané praktiky AI a povinnost AI gramotnosti (čl. 4)
2. 8. 2025	Povinnosti poskytovatelů obecných modelů AI (např. velké jazykové modely)
2. 8. 2026	Většina pravidel, včetně transparentnosti (čl. 50); začíná vymáhání
2. 12. 2026	Nové zákazy (sexuální deepfaky bez souhlasu, materiály zneužívání dětí); přechodná lhůta pro označování obsahu u systémů uvedených na trh před 2. 8. 2026
2. 12. 2027	Vysoce rizikové systémy podle přílohy III (např. nábor zaměstnanců, hodnocení úvěruschopnosti, vzdělávání)
2. 8. 2028	Vysoce riziková AI vestavěná v regulovaných výrobcích (příloha I)

Transparentnost: co znamená článek 50 v praxi

Článek 50 rozlišuje poskytovatele (ty, kdo AI systém uvádějí na trh) a zavádějící subjekty (ty, kdo AI používají při své profesní činnosti). Český telekomunikační úřad v tiskové zprávě z 31. 7. 2026 doporučuje postupovat ve třech krocích: určit svou roli, zjistit konkrétní povinnosti a podle nich upravit postupy ve firmě.

Hlavní povinnosti:

• Chatboty a hlasoví asistenti: Lidé musí vědět, že mluví s AI, pokud to není zřejmé. Týká se to třeba chatbota na webu e-shopu.
• Strojově čitelné označení obsahu: Poskytovatelé systémů, které generují text, obraz, zvuk nebo video, musí výstupy označit ve strojově čitelné podobě (například vodoznakem).
• Deepfaky: Kdo zveřejní obraz, zvuk nebo video vytvořené AI, které může působit jako skutečné, musí to přiznat. U zjevně uměleckých či satirických děl stačí přiměřené upozornění.
• Texty pro veřejnost: Text vytvořený AI, který informuje veřejnost o věcech veřejného zájmu, musí být označený. Výjimka platí, pokud text zkontroloval nebo redakčně upravil člověk a někdo za něj nese redakční odpovědnost.
• Rozpoznávání emocí a biometrická kategorizace: Lidé, kterých se to týká, o tom musí vědět.

ČTÚ jako praktický příklad uvádí štítky „AI generated“ pro plně vygenerovaný obsah a „AI modified“ pro obsah upravený pomocí AI.

AI gramotnost: povinnost i pro malé firmy

Článek 4 ve znění po Omnibusu ukládá poskytovatelům i zavádějícím subjektům podporovat AI gramotnost zaměstnanců a dalších lidí, kteří s AI za firmu pracují. Musí přitom zohlednit jejich znalosti, zkušenosti i to, k čemu a u koho se AI používá. Nové znění výslovně říká, že firma nemusí zaručit konkrétní úroveň znalostí každého jednotlivce. Komise má zveřejnit praktické příklady, jak povinnost splnit, a pomáhat hlavně malým a středním podnikům.

Česká situace: zákon zatím chybí

Podle přehledu, který k 22. 9. 2026 sestavil Český institut pro AI a data (CIAD) z údajů systému eKLEP a Poslanecké sněmovny:

• Česko zatím nepřijalo zákon o umělé inteligenci. Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo vládě návrh ve verzi z 26. června 2026, vláda ho ale do data přehledu neprojednala.
• Podle návrhu má být hlavním dozorovým orgánem a jednotným kontaktním místem ČTÚ. Na banky a pojišťovny má dohlížet ČNB a na vybrané oblasti (justice, migrace, vymáhání práva) Úřad pro ochranu osobních údajů.
• Návrh přebírá horní hranice pokut z AI Actu: až 35 mil. eur nebo 7 % obratu za zakázané praktiky a až 15 mil. eur nebo 3 % za porušení dalších povinností, včetně článku 50.
• Při méně závažném porušení má úřad podle návrhu nejdřív upozornit a dát lhůtu k nápravě.

Důležité: povinnosti z AI Actu platí už teď. Chybí hlavně česká pravidla, jak je vymáhat, a návrh se ještě může změnit.

Co má udělat běžná česká firma (checklist)

1. Sepište, jaké AI nástroje používáte: chatboty, generátory textů a obrázků, AI v CRM, nástroje pro nábor.
2. Určete svou roli. Jste poskytovatel (vyvíjíte vlastní AI), nebo zavádějící subjekt (používáte cizí nástroj)?
3. Označte chatbota na webu, pokud by zákazník nemusel poznat, že mluví s AI.
4. Označujte AI obrázky a videa v marketingu, které mohou působit jako skutečné.
5. Proškolte lidi a veďte o tom záznamy. Stručná interní pravidla a evidence školení vám pomohou doložit AI gramotnost.
6. Zkontrolujte HR a úvěrové nástroje. Přísná pravidla pro ně platí od 2. 12. 2027. Času máte víc, ale smlouvy s dodavateli se vyplatí projít už teď.
7. Nezapomeňte na GDPR. AI Act ochranu osobních údajů nenahrazuje. Tipy pro práci s chatboty najdete v článku Soukromí v AI chatbotech.

Náš pohled

Pro většinu malých českých firem není AI Act důvodem k panice. Stačí tři věci: vědět, jaké nástroje používáte, poučit lidi a otevřeně přiznat, kde obsah vytváří AI nebo kde se zákazníky mluví AI. Přísné povinnosti pro vysoce rizikové systémy se odložily. Kdo ale vyvíjí AI pro nábor nebo finance, by neměl čekat do poslední chvíle.

Článek vznikl s pomocí AI a před publikací ho zkontrolovala redakce Promptovna.cz.

Aktualizováno: 14. 10. 2026