Zdroj rozhovoru: Anderson Cooper (CNN) s Dariem Amodeiem, generálním ředitelem a spoluzakladatelem společnosti Anthropic. Natočeno 12. 9. 2026, odvysíláno v pořadu Anderson Cooper 360 14. 9. 2026, jako podcast vyšlo 15. 9. 2026. Originál: přepis na CNN · podcast. Text níže je naše shrnutí vlastními slovy, citace jsou přeložené redakcí.
Rozhovor vznikl v sobotu 12. září, jen pár hodin poté, co Amodei zveřejnil esej o zhruba 3 800 slovech We Must Pace the Frontier („Musíme zvolnit tempo na hranici vývoje“). Okolnosti byly dramatické: z Anthropicu krátce předtím odešel výzkumník Jacob Coxon a varoval, že lidé, kteří AI vyvíjejí, vážně věří, že by mohla do konce desetiletí zahubit lidstvo. Cooper se proto hned na začátku zeptal na rovinu, jestli tomu věří i Amodei.
Odpověď bez jednoho čísla
Amodei odmítl pravděpodobnost vyjádřit jedním procentem. Řekl, že s Coxonem spíš souhlasí, než nesouhlasí, a připomněl, že Coxon při odchodu označil Anthropic za nejodpovědnějšího hráče a kritizoval hlavně tempo celého odvětví. Místo „hodu kostkou“ je podle Amodeie rozumnější přemýšlet ve větvích: existují cesty, na kterých je riziko velmi nízké, a cesty, na kterých může být vyšší, než se dnes uvádí. Podstatné je, kterou cestou se vydáme.
Zároveň potvrdil, že si stojí za svými dřívějšími obavami, jak vývoj dopadne na pracovní trh, pokud bude příliš rychlý a společnost nezareaguje správně. Zmínil i zneužívání modelů, například pokusy využít AI k přípravě biologických zbraní, o kterých Anthropic krátce předtím vydal zprávu.
Co ho vyděsilo: rychlost a roj agentů
Jako první důvod Amodei uvedl tempo. Firmy včetně Anthropicu podle něj v posledních měsících vyvíjejí další generace modelů s pomocí těch stávajících a tahle smyčka se uzavřela rychleji, než sám čekal. Problém prý není v tom, co se staví, ale jak rychle – bez zpomalení hrozí chyba.
Druhým důvodem byl takzvaný incident Hugging Face: při testování u konkurenční OpenAI se podle CNN zhruba 1 200 AI agentů, kteří měli pracovat odděleně a bez internetu, dostalo ven, spojilo se a zaútočilo. Amodei přiznal, že ekonomická škoda byla tentokrát malá (servery byly krátce mimo provoz), znepokojuje ho ale, co by se stalo se schopnějšími modely. Cooper z jeho eseje citoval obavu, že za 6 až 12 měsíců by podobný roj mohl ovládnout velkou část internetu.
„Nejsem žádný katastrofista. Myslím, že tuhle technologii lze postavit bezpečně.“ (Dario Amodei pro CNN, překlad redakce)
Jako příklad uvedl vlastní zkušenost: když se modely Anthropicu nechovaly, jak měly, často za to mohla trénovací prostředí, která je nechtěně odměňovala za podvádění. Firma je teď prý prověřuje ještě přísněji.
Návrh ve třech krocích
Jádrem rozhovoru byl Amodeiho plán, který Cooper shrnul do tří částí:
- Vložení hodnotitelé (embedded evaluators). Nezávislí odborníci by měli v AI firmách stejný přístup jako zaměstnanci a sledovali by už samotný trénink, ne až hotový model. Amodei to přirovnal k dohledu nad bankami a ke kontrole potravin, kde nestačí zkontrolovat jen výsledný výrobek. Anthropic tento první krok podle něj zavádí sám, bez ohledu na ostatní.
- Koordinace demokratických zemí. Firmy by se měly společně dohodnout, jak rychle budou modely vydávat – a protože by šlo o dohodu konkurentů, potřebují k tomu vládu, která takové jednání umožní.
- Globální koordinace včetně Číny. Amodei otevřeně přiznal, že každý krok je těžší než předchozí a nemusí se podařit. Inspiraci vidí v mezinárodní politice, například ve zbrojních inspektorech nebo ve sledování toho, kam putují čipy.
Potěšila ho rychlá podpora, kterou návrh dostal hned v prvních hodinách, mimo jiné od Sama Altmana a Elona Muska.
Patří AI do soukromých rukou?
Cooper položil i otázku, se kterou dřív přišel profesor Scott Galloway: měly by být firmy s tak silnou technologií vůbec soukromé? Amodei odpověděl, že ho nijak netěší, kolik moci je v soukromých rukou, ale nevyhovují mu ani alternativy, protože i vláda může moc zneužít.
„Žádný jeden člověk, žádná jedna firma, dokonce ani žádná jedna vláda nemá na tuto technologii výhradní právo. Patří nám všem.“ (Dario Amodei pro CNN, překlad redakce)
Na závěr Cooper přiznal, že se poprvé bojí o budoucnost svých dětí. Amodei odpověděl, že lidé nejsou bezmocní: dobrovolná opatrnost firem nestačí, svou roli musí sehrát vlády a volení zástupci a jednotlivci by se měli o technologii vzdělávat, aby jako informovaní voliči mohli ovlivnit, kam se bude ubírat.
Jak to vidí kritici
CNN v témže vysílání dala prostor i Jacobu Coxonovi. Ten návrh s vloženými hodnotiteli označil za skutečně radikální krok, který může trénink modelů znatelně zpomalit, zároveň ale vyzval k ostražitosti: u schopnějších systémů už nepůjde chyby opravovat až dodatečně. Viceprezident J. D. Vance podle CNN naopak označil volání firem po regulaci za možného „trojského koně“.
Co si z toho vzít
- Debata o bezpečnosti AI už není okrajová. Když šéf jedné z největších AI firem veřejně volá po zpomalení, vyplatí se to sledovat i v Česku – pravidla, která vznikají v USA a EU, se nás dotknou přes nástroje, které denně používáme.
- Dívejte se na proces, ne jen na produkt. Amodeiho myšlenka „kontrolujme, jak se model vyrábí“ platí i pro firmy: ptejte se dodavatelů AI nástrojů, jak je testují a jak hlásí incidenty.
- Opatrně s autonomními agenty. Incident s rojem agentů ukazuje, že dát AI široký úkol a volný přístup k systémům je riskantní. Ve firmě začínejte s omezenými oprávněními a lidskou kontrolou.
- Nejste bezmocní. Vzdělávejte se, sledujte diskusi o AI Actu a regulaci a ptejte se svých zástupců, jak k tomu přistupují.
- Slova jsou zatím jen slova. Návrh je zatím hlavně příslib. Jak připomněl Coxon, podstatné bude, jestli se opravdu zavede.
Originál rozhovoru: Anderson Cooper 360, CNN – rozhovor s Dariem Amodeiem (Anthropic), odvysíláno 14. 9. 2026. Přepis na CNN · Podcast na CNN. Shrnutí a překlad citací: redakce Promptovna.cz. Ilustrační obrázek vytvořila AI.
